Je 23:47. Okno v ložnici máte otevřené, protože při tropické noci jinou možnost nemáte. A právě tím oknem k vám doléhá třetí repríza osmdesátkových hitů ze sousedovy zahrady, doprovázená smíchem, který s přibývajícími lahvemi nabírá na sebevědomí.

Mnoho lidí neztrácí v létě chuť pracovat. Ztrácí však úsudek. Stačí, aby teploměr přelezl pětadvacet, a muži, kteří v květnu působili jako profesionálové, vyrážejí do centra města v džínových kraťasech, tílku a plastových nazouvácích.

Hotelová snídaně, půl deváté ráno. U bufetu sahá po stejném koši croissantů jako vy sympatický člověk, se kterým jste se včera míjeli u bazénu. Usmějete se. On také. A pak nastane ono ticho, ve kterém se rozhoduje o celé dovolené: představíte se? Podáte ruku? Kývnete a utečete k míchaným vajíčkům?

Na letní dovolenou se letos chystá 66 % obyvatel naší země. To jsou miliony zabalených kufrů, desetitisíce hotelových recepcí a bazénů. A někde mezi tím všudypřítomná, tiše opakovaná otázka: Co na sebe, abych nevypadal/a ani jako z plesu, ani jako cestou z posilovny? Existuje něco jako dress code na dovolenou?

Letecká doprava obecně může být zábavným a svým způsobem bezstarostným zážitkem. Existuje však mnoho cest, jak ostatním, mnohdy nevědomky, let znepříjemnit. To jsou přesně ty věci, kterým se můžete vyhnout, abyste všem zajistili příjemnější cestování.

Vstupujete bránou do zahrady. V jedné ruce něco, co snad bude k vínu pasovat. A podpatek se vám pomalu boří do měkkého, čerstvě zalitého trávníku. O kus dál postává muž v obleku, jako by právě odešel ze schůzky s právníkem. Nesměle se baví s ženou v extra těsném triku a legínách. V pozadí je váš známý. V kraťasech a sandálech,...

Vzpomínáte na ten okamžik, kdy jste otci předali dárek vyrobený vlastníma rukama? Lepidlo možná ještě nebylo zcela suché, barva trochu rozmazaná. Ale on to vzal do rukou, jako by šlo o Fabergého vejce. Neptal se, k čemu to je. Jenom se usmál a objal vás. A vy jste v tom úsměvu pochopili, že na ceně nezáleží. Záleží na pozornosti.

Stojíte před šatníkem. Pozvánka leží na stole, v ruce máte telefon s adresou závodiště a v hlavě jedinou otázku: Co si na tohle vlastně obléct? Kůň na fotografii vypadá elegantně. Vy zatím ne...

Vzpomínejme spolu. Neděle, slavnostní oběd u babičky. Na stole bílý ubrus, porcelán, který se běžně nevytahuje. Vaše dítě se natáhne přes půl stolu pro chléb, loktem cestou porazí sklenici se šťávou a s plnými ústy prohlásí, že mu brokolice nechutná.

Představte si situaci: žena jde ke dveřím. Ruce plné tašek, kabelka přes rameno. Muž před ní se otočí, uchopí kliku, otevře a čeká. "Až po vás, prosím." Její reakce může být neznatelný úklon hlavy a krátké "Děkuji," nebo (a to se stává překvapivě stále častěji) lehce opovržlivý úsměv a věta: "To fakt nemusíte."

Schůzka proběhla perfektně. Káva byla horká, atmosféra přátelská, prezentace hladká jako hedvábí. Klient naslouchal, přikyvoval, kladl inteligentní otázky. A pak přišla ta věta: "V tuto chvíli to pro nás není priorita."

Věděli jste, že většina obchodních vztahů se nezhroutí kvůli špatné nabídce, ale kvůli špatně zvládnuté obchodní schůzce? Mnoho podnikatelů, obchodníků i obchodních manažerů věří, že stačí mít skvělý produkt a přesvědčivá čísla. Avšak...