Jak být odporným cestujícím ve vlaku 1/2

Nohy v beztvarých ponožkách s dírou na patě i palci natažené na sedadlo před sebou. Boty vyzuté, náhodně pohozené pod stolkem, propadlý hrudník, ze kterého se dere sípavé chrápání. Vytahané šusťáky se zaschlým blátem na okraji nohavic spočívají na prázdném křesle. To jsou čtyři z desítky projevů cestujících, kterým zřejmě nezáleží na tom, jak se ostatní v jejich přítomnosti cítí. Postavte své vlastní pohodlí vysoko nad komfort druhých. Cestování je pohyb ve společnosti ostatních lidí, po kterých vám nic není. Vynasnažte se ostatním znepříjemnit cestu. 

Zdroj obrázku: newsd.in

Chcete-li se stát dokonale otravným spolucestujícím, je vhodné dbát těchto několika zásad. Pečlivým dodržováním následujících pěti a později další pětice rad, tipů a doporučení můžete docílit toho, že si ostatní odsednou a s jistou dávkou nevole, případně odporu, vám uvolní prostor. Nebo docílíte také toho, že vás někdo na vaše projevy upozorní a vy se můžete konečně s někým pořádně dohadovat o tom, že máte platnou jízdenku, že chrápat ve vlaku snad není zakázáno a prudce se ptát, co je jim asi tak do toho, kde máte nohy, ať si natáhnou ty svoje také. 

Být otravným a bezohledným cestujícím je také učebnicový příklad pro děti a dospívající, které vás vidí a vnímají. Motivujte je k tomu, aby se podobně chovali v budoucnu. To je velká výhoda. Bude vás víc a hrstka těch, kteří budou vyžadovat respekt ve vozech drah, nic moc už nezmůže. 

Není důležité, zda jste muž či žena, mladí nebo léty zkušení, vzhůru, buďte ve vlaku odpudiví.

1. Zaberte prostor před sebou. 

Sedněte si tam, kde si můžete pohodlně natáhnout nohy přes sebe. Pokud je místo před vámi obsazené, nevadí. Však si můžou sednout jinam. Není potřeba, abyste se takovým malichernostem věnovali. Boty si pomocí nohou zujte tak, aby dopadly ležérně na podlahu. Pokud z nich při dopadu opadala špína, kamínky nebo bláto, je to fajn. Nebudete s tím muset chodit v cílové stanici. Hlavně boty nijak nikam neschovávejte. Pod sedadlem je sice místa dost, ale vy je nechejte demonstrativně ležet s vyplazeným jazykem a tkaničkami vytékajícími z ok šněrování.

2. Oblečte se do věcí na zahradu. 

Vlaky, nádraží a vše kolem je špinavé a plné prachu. Je tedy nad slunce jasné, že si nebudete brát na sebe něco, co byste si mohli ušpinit při šplhání do schodů vagonu. Plně postačuje to, co nosíte na zahradu. Je to robustní, něco to vydrží a dobře se v tom hýbe. I leží. To máte vyzkoušeno z minulého týdne, kdy jste usnul v trávě pod tou starou hruškou. To poslední, co byste měli v této souvislosti řešit, je hygiena. Fakt, že v těchto věcech "dřete" celou sezonu a košile i kalhoty jsou skrz na skrz několikrát propocené není důvod, proč to nechat doma. Alternativou k zahradnímu oděvu je turistický oděv na hory. Ten má po týdenním pobytu v lese dost podobné vlastnosti.

3. Kupte si jízdenku do druhé třídy, sedněte si do první. 

Jsou tam pohodlnější křesla a můžete obsadit čtveřici sedadel se stolkem. Nachystejte si několik nesmyslných, ale neprůstřelných argumentů a výmluv, abyste průvodčímu natolik znepříjemnili jeho práci, že vás nechá být. Nejdůležitější z nich je dělat, že spíte. Přes obličej si dejte čepici nebo utěrku, kterou používáte jako ručník. V případě, že vás ta osoba probudí, mějte připraveno, že vůbec nevíte, o čem mluví. Jaké třídy? Jste přece ze školy už pár let pryč. A dlouze vyprávějte o základní škole, prospěchu. Přidejte nějaký ten průšvih. 

Budou se vám také jistě hodit výmluvy toho typu, že vám lísky kupuje "kdosi" a jako všechno ve vašem společném životě vždycky udělá "blbě". 

Hodit odpovědnost na někoho jiného by mohlo zabrat. Pokud ne, možná pomůže demonstrativně ukázaná peněženka, že nemáte ani halíř navíc. Máte přece strach, že vám něco ukradnou a zásadně si do vlaku peníze neberete a kartu nemáte.

4. Zajistěte si prostor vedle. 

Neriskujte, že si k vám někdo přisedne. Vaše zavazadla položíte na křesla kolem, případně pod nohy před vás. Není důležité, zda je máte od špíny nástupiště, kam jste je odkládal, ty vagony se stejně denně čistí, nebo ne? A pokud si do toho někdo sedne, tak máte důkaz, že ty druhořadé oděvy jsou do vlaku akorát. Nemůžete vystát ty načančané paničky a panáky, kteří jen tak sedí, hledí do těch jejich počítačů a z uší jim trčí ty bílé špunty jak zlomené vatové tyčinky. Nemají se oblékat jak na přehlídku.

5. Zdřímněte si. Dejte si klidně "dvacet". 

Na zasloužený odpočinek je ve vlaku ta správná doba. Co byste asi tak jiného dělali, než spali, když už jste si natáhli nohy. Založte si ruce na hrudník, opřete se lokty o obě područky, pěkně do široka a spěte. Klidně si můžete povolit opasek a kalhoty, aby se bříško hezky uvolnilo. To, že se vám po chvíli začne otevírat pusa a vyteče nějaká ta slina na rameno, to je malichernost. Nemusíte se ani zabývat tím, že chrápete. Ať si odsednou, pokud jim to vadí. Oni taky mezi sebou mluví. Určitě nejste tím chrápáním hlasitější než jejich rozhovor. To ať se nikdo nepokouší ani zmínit.

Tak začněte trénovat. Další tipy, jak být příšerou v kupé a docílit, že budete sami, se dozvíte už brzy.

P.S. Zajímá vás více návod na lepší život doma i s přáteli než jak být odpudiví? Nahlédněte do knihy Etiketa domácí. Knihy, která se nevěnuje naleštěným sálům divadel a obchodním obědům, ale základům, jak být šťastný v přítomnosti blízkých, s dětmi a v rodině. 

Poznámka: V případě, že jste přečetli pouze tuto část blogu a jiné ještě ne, nutno dodat, že shora uvedený text  je ironie a nadsázka. V případě, že ironii nedokážete rozlišovat, čemuž rozumím a akceptuji, přečtěte si prosím i některé ostatní příspěvky. Pokud nabudete dojmu, že v kapitole popisuji muže, není to tak, jak se vám může zdát. Také ženy se ve vlacích chovají hrubě, na hranici přijatelnosti a odpuzují pohled ostatních na ně. Jejich projevy jsou obdobné.