Jak na nevhodné chování smutečních hostů? 

04.05.2021

Smutek je silná emoce a u některých lidí vyvolává zvláštní reakce. V závislosti na vašem věku a také věku vašich přátel a známých jste se už účastnili méně nebo více smutečních obřadů. S přibývajícími léty bude třeba loučit se se známými i blízkými častěji a častěji. Je tedy pravděpodobné, že jste už byli nebo budete svědky nevhodného chování. Také ve svém kruhu vašich přátel a známých jsou lidé, kterým pramálo záleží na tom, jak svým chováním ovlivňují ostatní, na pohřbu nevyjímaje. Někdy tomu můžete předejít nebo vhodně reagovat, aby smuteční etiketu dodržovali a doufat, že to pomůže. Zvolit však přiměřené reakce a věty je obtížné, aby náhodou na místě a v čase posledního rozloučení nedošlo k rozepřím nebo zbytečné hádce.

Celý článek si můžete dočíst zdarma pod obrázkem nebo poslechnout jako podcast.

Berte v potaz, že se mnohdy jedná o jejich neznalost nebo nevědomost. Podobně, jako vy se nezajímáte o všechny různé oblasti lidského bytí a konání, jsou lidé, kteří se vhodným nebo nevhodným způsobům chování vůbec nevěnují. Možná, že si nepřečetli tento můj dřívější článek o etiketě smutečního obřadu. Etiketa je prostě mimo okruh jejich zájmu. Respektujte to. Zde je i přesto několik námětů, jak to zvládnout, pokud vám na chování druhých záleží.

1. Nevhodné oblečení

Lidé, kteří se nikdy předtím nezúčastnili pohřbu, možná neví, že a jak je důležité nosit smuteční oděv. V případě, že se na smutečním obřadu objeví někdo ve sportovním oděvu nebo vypadá, jako by šel na pláž nebo nakoupit vedle k řezníkovi, nemáte možnost to změnit. Je velmi pravděpodobné, že jakékoli slovo směrem k nepatřičnému oděvu druhých nepadne na úrodnou půdu a můžete je urazit a znemožnit. Doufejte v tomto případě, že si toho dotyční všimli, ucítili v sobě ten známý pocit nepatřičnosti a na příští podobnou událost svůj oděv lépe promyslí a přizpůsobí.

Vašim dobrým známým a blízkým přátelům můžete pomoci. O nich často víte více než o cizích lidech a víte také, že vaši pomoc přijmou. Zvláště mezi ženami je taková interakce přijatelná pro obě strany. Pokud se na smutečním obřadu objeví někdo s roztomilým obrázkem na tričku nebo v šatech bez ramínek, nabídněte jim svůj kardigan nebo sako. Tím jim dáte vědět, že jejich oděvy nejsou pro danou příležitost vhodné a pomůžete jim vyhnout se vyčítavým pohledům ostatních.

2. Mluvení během mše nebo obřadu

Proslov je část smutečního obřadu, během něhož kněz v jisté části bohoslužby nebo řečník, případně někdo z rodiny během smutečního obřadu civilního hovoří o zesnulých. Mluvit právě v této době je neuctivé. Pokud sedíte vedle někoho, kdo se vás snaží zapojit do konverzace a reaguje na to, co bylo vyřčeno, gestem rukou směrem k řečníkovi dejte najevo, že vás zajímá právě jeho proslov. V případě, že někdo sedící za vámi se pokouší vtáhnout vás do hovoru šeptáním přes vaše rameno, ohlédněte se a opět gestem naznačte, že posloucháte. V případě, že se do hovoru nezapojíte, dostává většina takových osob právě tímto signál, aby toho zanechala.

3. Děti se chovají neukázněně

Velká část rodičů zařizuje na dobu smutečního obřadu dětem hlídání. Většinou z toho důvodu, že si nejsou jistí, zda je obřad pro děti vhodný a zda by dítě tento čas zvládlo. V případě, že jsou děti v přímém vztahu se zesnulými, je vhodné je do procesu rozloučení zapojit. Izolovat děti od těchto obřadů nepovažuji za žádoucí. Výjimka jsou velmi malé děti, které cítí tklivou atmosféru a mohou často nebo vytrvale plakat. Se staršími dětmi se o průběhu obřadu pobavte, osvěžte jim v paměti, proč tam jdete a jak bude tato událost probíhat. Když uvidíte, že se děti z vaší blízké rodiny "předvádějí", aby upoutali pozornost na sebe, pobíhají nebo dělají hluk, můžete rodičům své pocity sdělit a požádat je, aby zasáhli. Pokud však rodiče takových dětí neznáte, ponechejte na pohřebních zřízencích, aby je o tom informovali.

4. Někdo se začne smát

Důsledkem nervozity, emočního vypětí a neobvyklosti smutečního obřadu může být také spontánní uchechtnutí nebo smích. Vynasnažte se smějící ignorovat, neotáčejte se po nich a nesmějte se na ně. Ve většině případů ani nezabírá, když na ně začnete prsty přes ústa gestikulovat, že s mají přestat. Naopak, může to vést k jejich neschopnosti smích ovládat. K uklidnění by mělo vést ticho ostatních.

5. Pomlouvání zesnulých

Smuteční obřady jsou příležitosti, jak projevit soustrast a soucit s pozůstalými, případně, vyjádřit úctu zesnulým. Uslyšíte-li, že někdo během rozhovoru s vámi mluví o zemřelých negativně, změňte téma. Zcela jednoduše začněte hovořit o něčem, co dotyčného zastaví a mírně vyvede z míry: "Všiml sis, že ten kříž na kostelní věži je mírně nakřivo?" nebo "Jak dlouho to vlastně už je, kdy jste se přestěhovali do Pardubic?" V případě, že daná nápověda zůstane bez pochopení, můžete zlidovělé rčení "O mrtvých jen dobře.", které zní trošku tvrdě, zmírnit na "Chci vzpomínat na dobré věci, které udělala." Pokud daná osoba vytrvale říká špatné věci, omluvte se "Omlouvám se, nemohu s Tebou dále mluvit." A odejděte.

6. Používání mobilního telefonu

Každý ze smutečních hostů by měl vypnout nebo zcela ztišit svůj mobilní telefon před zahájením pohřbu. Někteří na to však zapomínají. Pokud uvidíte někoho z vašich blízkých, kdo se dívá na telefon, můžete se usmát a říct: "Nezapomeňte jej vypnout." V případě, že se vám zdá taková věta příliš přímá, nebo je vám ona osoba vzdálená či ji vůbec neznáte, můžete vytáhnout svůj telefon a říct: "Děkuji za připomenutí, že musím vypnout telefon." I přesto, že byl váš telefon již vypnutý, jedná se o nekonfrontační způsob, jak dát komukoli vědět, že používání telefonu vhodné není.

7. Zvědavé otázky

Někteří lidé si myslí, že mají právo klást nepříjemné nebo citlivé otázky týkající se zesnulého. Jsou přesvědčeni o tom, že se mohou zeptat na cokoli a věří, že pokud to tázaný nechce sdělit, tak si s tím poradí. Nepříjemné a nevhodné otázky jsou jistě finanční záležitosti zesnulého, jeho úspory nebo dluhy, obsah jeho poslední vůle nebo rodinné vztahy. Pokud se vás někdo zeptá na jednu z těchto otázek, můžete ji nechat nezodpovězenou a změnit téma hovoru. Obdobně jako při pomluvách, snažte se výrazně od tématu odklonit. Pokud daná osoba trvá na vaší odpovědi, jednoduše řekněte, že byste o tomto tématu raději nemluvili.

8. Žádost o osobní předmět po zesnulém

Bez ohledu na to, jak moc od zesnulého něco, co mu dříve patřilo, někdo chce, doba během smutečního obřadu není vhodná pro vyjádření takového přání. Osloví-li vás někdo v této věci a žádá od vás nějaký předmět na památku po vašem strýci, partnerovi, rodičích či jiných blízkých příbuzných, sdělte jim, že na takovou diskusi není vhodná doba. "Teď není čas o tom mluvit, možná později." V případě, že o tom nechcete nikdy s dotyčnou osobou mluvit, můžete říct: "Můj otec již učinil opatření k rozdělení svého osobního majetku." Přímější, avšak jistě vhodnou odpovědí, je prosté "Ne."

9. Hovor o citlivých tématech

Každý má svoji třináctou komnatu, každý ve svém životě učinil něco, na co nebyl později hrdý. Je to zvláštní, ale někteří lidé mají tu potřebu hovořit o citlivých tématech v době, kdy to je nejméně vhodné. Většinou proto, aby viděli rozpaky a reakci ostatních a těšili se z nastalé nejistoty, rdění nebo studu dotázaného. Mám takové ve svém okolí. Pokud vás někdo během smutečního obřadu konfrontuje s otázkou po bývalé manželce, nemanželských dětech nebo nesplacených dluzích, vězte, že jsou to oni. Stanete-li se "obětí" takových útočných dotazů, vezměte tázajícího se stranou, snažte se bez emocí a s klidem reagovat přiměřeně, avšak odmítavě: "To je velmi citlivé téma, o kterém bychom v tuto chvíli raději neměli mluvit."

10. Předbíhání v průvodu

Je to s podivem, ale touha být někde dříve či blíže je u některých osob tak veliká, že ji nezvládnou potlačit ani na smutečním obřadu. Zřídka se jedná o ty, kteří nerozumí pořadí, ve kterém se pozůstalí nacházejí v průvodu. Na prvních místech jde obvykle rodina, tedy ti nejbližší zesnulému, následování velmi blízkými, často rodinnými přáteli, následují vzdálení příbuzní a potom známí. Na běžných smutečních obřadech není nikdo, kdo by řazení hostů pohřbu koordinoval, je tedy případně tento úkol na mužích i ženách, kteří vědí, vládnou kultivovaným projevem a dokážou tiše a klidně položit otázku "Proč nenecháme nejbližší rodinu jít před námi?" Většinou zůstává bez odpovědi, ale její poselství se postará o vyřešení.

11. Kdosi sedí na nevhodném místě

Jsem přesvědčen o tom, že k usednutí na místa učená jiným hostům obřadu není většinou záměr. Pokud nepatříte do kruhu blízké rodiny nesedejte si do prvních dvou až tří řad v kostele nebo v obřadní místnosti, jsou vyhrazeny nejbližším příbuzným. Mezi ty náleží také jejich partneři a děti. Patříte-li mezi ně a vidíte někoho jiného, jak sedí nebo usedá na vyhrazená místa, požádejte je, aby si našli jiné. Pokud se účastníte pohřbu rodiče svého bývalého partnera, nejste už považováni za rodinu.

12. Fotografie během obřadu

Pořizování fotografie mobilním telefonem je jeden z nejčastějších důvodů jejich používání. Jsou lidé, kteří mají ve zvyku fotit vše možné, všude a bez základního rozmyslu, je-li to ostatním, většinou fotografovaným, vhod. Za určitých okolností, pokud chtějí získat zajímavý snímek něčeho neobvyklého, je to jistě v pořádku, avšak smuteční obřady to nejsou. Jste-li rodinným příslušníkem zesnulého nebo blízkým známým, můžete tyto "reportéry" požádat, aby se zdrželi svého konání. "Víte, nepřejeme si, aby zde někdo fotografoval, prosím nedělejte to."

13. Hrubost obecná

Tento projev nepatří jistě mezi časté, avšak vyskytuje se. Hrubost, sprostota a zlost. Jsou jedinci, muži i ženy, kteří hrubost nedokážou ovládat a projevují se tak bez ohledu na to, kde jsou. Můžete jen hádat a tušit, zda je to odrazem jejich nesprávné výchovy, nedostatku sociální inteligence nebo jednoduše absenci respektu k ostatním. Nadávky směrem k zesnulému či pozůstalým, používání sprostých slov nebo krajně nevhodných formulací je těžké přijmout bez zásahu. "Prosím, abyste se s ohledem na pozůstalé a respektem k zesnulému zdrželi podobných slov. Je to krajně nevhodné." Toto budiž návodem pro ty silné z vás, osobnosti, kteří se dokážete postavit za vaši věc a vnímání.