Co vás může zombie naučit o chození?

Na procházku, na rande nebo na pohovor. Často zvolíte pohyb chůzí jako způsob, jak se dostat na nákup, do lesa, k přátelům v domě vedle, nebo se jdete projít po vlastní zahradě a zastavíte se až za humny. Případně byste "šli světa kraj" kvůli někomu či něčemu a nezastavila by vás žádná překážka. Možná s některým člověkem už delší dobu chodíte. V našich životech je tolik chůze, procházení, přicházení a chození, že by bylo neobvyklé, aby se této části moderní etiketa vyhýbala.

Zdroj obrázku: tt.com

Jste-li muž, doporučuji, abyste své ženě nebo ženě kterou doprovázíte, vždy nabídnul místo po vaší pravici. To je místo, které považujeme stále za čestné. Dámy, svoji kabelku prosím převezměte do pravé ruky, aby nevytvořila mezi vámi a mužem bariéru. Jste-li mladá žena a doprovázíte svoji matku, viditelně starší kolegyni nebo přítelkyni kamkoli, je také pro ni vyhrazeno místo po vaší pravici. V případě, že je cesta po vaší levici bezpečnější nebo komfortnější, nabídněte osobě společensky významnější (ženě nebo staršímu) výměnu. Přijměte také, prosím, že to tyto osoby smějí odmítnout.

Jak chodit s deštníkem?

Jdete-li v páru v dešti, je povinností nás mužů, postarat se o deštník. Nejlépe o ten náš, pánský, který svojí velikosti většinou předčí ty dámské. A navíc budete vypadat divně, když ve vaší pravačce ponesete kytičkovaný skládací mikrodeštník. Dámě nabídněte rámě. Pokrčte svoji paži v lokti a nechejte dámu uchopit se. Vcházíte-li jako pár do jakékoli veřejné budovy, nechá muž ženu vejít jako první. O složený okapaný deštník se pochopitelně postará zase muž.

Muž jde do restaurace jako první. Nebo ne?

Do neznámých prostor, jakým se může například jevit podchod pod lešením, které je umístěno dočasně nad chodníkem nebo vstup do činžovního domu, kam jdete poprvé na návštěvu k přátelům, vchází muž jako první. Přes překážky, například kovové mostky položené nad výkopem, jde muž, případně mladší, také jako první. 

Vstup do restaurace, jdete-li tam poprvé, je vyhrazen mužům. Možnost létajícího popelníku či židle je stejná jako pravděpodobnost, že uvidíte létající talíř. Rozumnější důvod pro to je, že nevíme, zda se za vchodem nenachází závěs, schod, shrnutá rohožka a také fakt, že muž je ten, který hovoří s číšníkem o rezervaci nebo přímo vybírá stůl. Jedná se tedy o neznámý prostor. Pokud do stejné restaurace vcházíte se stejnou ženou podruhé (a pamatujete si to), nejedná se už o neznámý prostor a dáte přednost ženě poté, co jí otevřete dveře. V případě, že si dáma přeje vejít až po vás, pánové, je na vás, abyste jí vyhověl.

Nežeňte jak pes a necourejte se.

Ať jdete kamkoli, pánové, zvolněte tempo tak, abyste svoji ženu netahali za sebou. Přizpůsobte rytmus chůze ženě případně staršímu. Není vhodné, aby muž šel o několik metrů před ženou a v myšlenkách nebo nahlas ji popoháněl. Ani v případě, že jdete pozdě. Na to jste měli myslet dříve. Třeba při přípravě na odchod. 

Existuje akademická čtvrthodinka?

Včasný příchod kamkoli je stále známkou dobrého vychování a vyjádřené úcty k tomu, kdo vás očekává. Termíny v době, kdy řešíme každou minutu v práci, v rodině i volném čase, hrají důležitou roli. Choďte přesně. Přijít pozdě je snadné. Stejně tak snadné je (v okamžiku zjištění) ale zavolat a omluvit svůj pozdní příchod. Nedovoláte-li se, pošlete krátkou zprávu s omluvou a přibližným příchodem či příjezdem. Přijít pozdě je nevhodné. Důvodem ke zpoždění není většinou výluka na trati, že ano. Většinou je to naše nakládání s časem. Akademická čtvrthodinka neexistuje. Jedná se o patnáctiminutové zpoždění. 

Asi je lepší chodit dříve...

Jsou místa, kam je vhodné přijít dříve. Nádraží, letiště, nástupiště nebo recepce firmy, kde máte obchodní jednání. Nikdy však nechoďte dříve na návštěvu známých nebo rodiny. Je to nevhodné a bezohledné. Můžete-li přijít dříve, můžete přijít i včas. Jednoduše počkejte.

A co na to zombie?

Zcela bezohledná je chůze, když nevnímáte, co se kolem děje a připomínáte spíš chodícího mrtvého než živého. Zahleděni do svého mobilního zařízení zjišťujíc rostoucí či stagnující počet srdíček na "instáči", palců nahoru na vaší timeline nebo hromadící se nepřečtenou poštu ve vaší e-mailové schránce. Nepříjemné všem motoricky nadanějším chodcům je také vaše "motání se" ve směru šipky navigace ukazující vám směr, kam má ona namířeno a vy nevíte, kde je sever. 

Chci podobné články do své schránky