Stop lacinému a reklamnímu textilu!

31.03.2020

Odborná veřejnost, včetně mě v kurzu Moudrý šatník, se již řádku let snaží informovat zákazníky z celého světa, že množství oděvů, které zákazníci nakoupí, závratně roste a dostává se do obludných rozměrů. Moment, napadne vás možná, vždyť je všechno už pár týdnů zavřené. A i kdyby ne, už půl roku jsem si nekoupil/a ani "ň". Ano, je to možné, že někteří z vás, zvláště mí mužští čtenáři, mají nákup textilu na minimální úrovni. Ruku na srdce. A nedostali jste náhodou nějaké to triko k Vánocům a svetr k narozeninám? Nezastupuje vás v tom nakupování někdo?

Zdroj obrázku: fashionrevolution.com

Přejděme raději k několika číslům, která hovoří konkrétním jazykem. Před tím si však připomeňme, že zvýšenou spotřebu nám umožňují obrovské nadnárodní textilní korporace, pro které se vžil výraz "fast fashion" jako označení pro celé textilní odvětví. Tvoří ji světově významné řetězce zabývající se prodejem oděvů, které nejenže rychle reagují na nové, tedy módní trendy, ale také nové módní prvky a kolekce vytvářejí. Často méně kvalitní, avšak okamžitě dostupné. Vynikajícím marketingem, před kterým je nutno smeknout klobouk, lákají do svých obchodů vás, spotřebitele a útočí na jeden ze zajímavých pocitů a postojů: "Nechci být out nebo "mimo mísu". Chci být moderní".

Snesete mírný šok?

Jak to dělají? Až 52 nových módních trendů vyhlásí některé módní řetězce ročně, každý týden jeden, uvádí ve své knize Overdressed její autorka Elisabeth L. Cline. Celých 85 % znečištění oceánů plasty netvoří igelitové pytlíky, proti kterým v dezinformační kampani "bojují" celé národy. Tvoří je syntetická mikrovlákna vyprodukována textilním průmyslem, jak píše ve své zprávě prof. Dr. Mark Browne z australské UNSW University.

Pokusím se vám zprostředkovat tedy mírný šok. Podle World Resources Institute vyhodí lidé více jak 2 500 kusů oblečení každou vteřinu. Každou vteřinu! To je více než 150 000 ks oblečení za jednu jedinou minutu. Tento údaj vychází z dalšího znepokojujícího faktu. Pro každého člověka na planetě včetně dětí, starců, obyvatel pralesů i velkoměst je vyrobeno více než 20 ks oděvů ročně. Je nás sedm miliard. Nákup oděvů v posledních letech výrazně stoupl. Oproti roku 2000 se podle zprávy McKinsey & Co., prestižní konzultační společnosti, spotřeba oděvů zvýšila o více než 60 %. Pokud jste před deseti lety koupili 10 ks oděvů ročně, dnes jich kupujete 16 ks.

Stop reklamnímu textilu

Jste tak bohatí, že můžete kupovat laciné oděvy. Po několika, mnohdy žádném použití, jsou vyhozeny. To způsobuje, že průměrně nosíte jeden kus oděvu jen sedmkrát. Výraznou měrou k tomuto extrémně nízkému číslu přispívá i nesmyslná produkce reklamního textilu, často z podřadných materiálů, které nikdo nenosí. Stovky tun triček cestují přes polovinu světa, aby byly potištěny nebo opatřeny výšivkou a rozdávány klientům nejčastěji v nevhodné barevnosti i velikosti napříč všemi kontinenty. Kdo z vás nosí trička s logem banky, mýdla nebo autosalonu?

Dáváte také věci "na charitu"?

I přesto, že by se teoreticky téměř všechen textil dal recyklovat, končí 90 % vyhozeného oblečení na skládce. Pokud namítnete, že všechny vaše nenošené oděvy dáváte do příslušných kontejnerů na textil a ty jdou přece těm potřebným, tak chyba lávky. Pouze jedna desetina z toho, co se dostane do kontejneru, skončí u někoho, kdo to potřebuje. Je jich prostě mnohem méně než nás, kteří oděvy vyhazujeme. Většina z toho, co tam hodíte, je k ničemu.

Chcete ještě více důvodů? 

Podívejte se do vaší skříně a spočítejte hodnotu, kterou tam máte. Velká část oděvů ve skříních je však nenošená, v některých případech ani jednou. Ve velké části dámských šatníků jsou věci, které na sobě daná žena ani jedinkrát neměla. Hodnota nenošených oděvů je podle serveru business2community.com 80 miliard dolarů. Pozor, jen ve Velké Británii. Toto vše je důsledek naší touhy spotřebovat zdroje. Odměnit se za mnohdy otrockou a vyčerpávající práci ve firmách, odpočinout si a udělat si radost po celém dni ve stresu. Alespoň trochu radosti, kousek toho "smím" za to všechno, co v práci "musím", že?

Vy jste tvůrci světa

Vaše osobní spotřeba textilních výrobků přitom není jen vaše osobní věc. Nákupem silně ovlivňujte to, co se děje na druhé straně zeměkoule a podporujete často zotročující práci v nevyhovujících bezpečnostních podmínkách. Pokud se necháte zlákat a koupíte tričko za 90 Kč, (ano, není problém koupit takto silně laciné tričko třeba zde nebo také zde) umíte také odhadnout, kolik peněz dostane švadlena za jeho ušití? Prodejce má na zboží přibližně 100 - 200% marži. Cena trička tak klesá na 30 - 50 Kč nákupem z velkoobchodu. Ten pracuje přibližně s 50 - 100 % marží, což cenu snižuje na přibližně 20 Kč. Z této ceny odečtěte dopravu ze střední Asie do Evropy, proclení a náklady na použitý materiál, energii strojů a zisk výrobce. Není to zdaleka ani jedna koruna, kterou dostane švadlena. Doporučuji, abyste se podívali na film The True Cost (je v angličtině, ale jistě mu porozumíte) a poznali, kdo vlastně nejvíce platí za vaše laciné oděvy.

A to není vše. Nehovořili jsme o ekologickém dopadu hnojiv, znečištění a spotřebě vodních zdrojů, deformaci trhu a lokálních výrobků, uhlíkové stopě a v neposlední řadě udržitelnosti.

Myslete nejen na sebe.

Pozitivním dopadem všech nařízení na omezení pohybu a tím i nákupů, je výrazné snížení spotřeby laciných a zbytečných textilních výrobků. Pojďme v budoucnu nakupovat méně nekvalitních oděvů.


Líbí se vám tento článek? Mé psaní můžete podpořit zakoupením mé knihy nebo zbrusu nového e-booku.