Sexy v saku? Je možné, že se zamilujete

27.04.2021

Jelikož většina Čechů nežije v Itálii, často si idealizuje, zjednodušuje, respektive si špatně představuje pověstný italský střih obleku. Setkávám se s muži, kteří si myslí, že italský střih jsou úzká saka, krátké nohavice a stehna obepnutá v kalhotách jako jelítka. Někteří by dali ruku do ohně za to, že italská saka jsou velmi krátká a na ta delší, kryjící sed, se dívají s despektem jako na dinosaury. Nesouhlasím s tím. Smím nesouhlasit, protože vím. Vydal jsem se do Neapole, abych dodal důkaz a přinesl do českomoravské doliny kousek jejich, tedy italské, pravdy.

Zdroj obrázku: bespokeunit.com

Celý článek si můžete zdarma dočíst níže nebo poslechnout jako podcast.

Bez přehánění považuji Neapol za kolébku současného italského oblekového saka. Když jsem městem procházel, všiml jsem si různých stylů a typů oblekových sak. Všiml jsem si však také, že nejen oděv, samotné neapolské sako, vytváří onen nenapodobitelný styl. Mnohem více je to osobnost a charakter nositele, jeho gesta a jak nenuceně se v saku chová. A také pověstná sprezzatura, až nedbalý způsob oblékání tak typický pro neapolské muže, nastudovaná ležérnost a elegance docílená bez zjevné námahy. Sprezzatura to je dokonalost bez známky usilování o ni.

Sako šité duši na míru

Pokud to tedy trošku zjednoduším, nejdůležitější součástí toho, jak sako v Neapoli na mužích vypadá, je duše muže. Chápu, pokud vám to nyní připadá zvláštní, o čem to vlastně mluvím. Pro Italy není sako jen kus oděvu, součást obleku, ale sako vytvořené osobností, za které jsou právem považování krejčí. Sako je jimi ušito výhradně v souladu s osobností nositele tak, aby mu sedělo nejen stran všech měr a střihu, ale také odstínů barev, mnohdy nenápadných vzorů ve tkaní až po více či menší procento ležérnosti právě podle onoho muže. Pravé neapolské sako není tedy jen ušito na zakázku či na míru. Je ušito pro konkrétního člověka.

"Je to právě krejčí, který se stará o osobu, jež může vypadat více či méně dobře, být méně nebo více bohatá, více nebo méně krásná. Je to on, kdo přizpůsobuje oblek osobnosti, která ho bude později nosit."

Marchese Giancarlo de Goyzueta

Detaily dělají mistrovská díla

Neapolské sako má vedle zmíněných vlastností také opravdová rozpoznávací znamení. Je šité ručně, jen velmi málo švů šijí krejčí strojem. Použité látky a výztuhy jsou měkké a lehké, jsou vzájemně přišité a ne nalepené, chybí klasická podšívka, nejčastěji je použitá pouze na ramenou a v rukávech. Límec saka je vyšší než obvyklé střihy a "zářez", tam kde je šev mezi límcem a klopou, je posazen o pár centimetrů výše než u britského střihu. Tato na první pohled maličkost způsobuje, že v něm muži vypadají sportovněji. Ramena saka působí měkce a přirozeně splývají. To je docíleno precizním střihem, kde často chybí vycpávky, případně jsou jen velmi malé na vyrovnání. Ramenní část u oblekových sak je ušita způsobem con rollino, sportovní saka nejčastěji způsobem spalla camicia, což připomíná způsob, jak jsou ušity košile. Rukávová hlavice je o trošku větší, než je průramek. To vytváří tzv. grinze, malé vrásky a vlnky ve spojích.

 "Neexistuje řemeslo, které můžete dělat bez vášně. Jestli jste švec, krejčí, výrobce košilí nebo holič, je jedno co... Nemůžete to dělat bez vášně."

Ciro Palermo

Přední náprsní kapsa je zakulacená, připomíná tvaru boku lodě, odtud její odborný název barchetta. Dalším detailem, který neunikne pozornému oku milovníků ležérní elegance je tzv. doppia impuntura, dvojité štepování skrytým stehem na hranách kapes a klop. Ani zadní část saka není ponechána náhodě. Zadní díly jsou střiženy tak, aby sako kopírovalo tvar zad a společně se dvěma rozparky vytvářelo elegantní a dynamický vzhled svého pána. Sako je kolem boků více na tělo, vytváří jen velmi nenápadnou "sukničku" a přední rozevření se do spodního lemu rozšiřuje. Sako je díky tomu více elegantní.

Jde o to, jak ho nosíte

I přesto, že výše uvedené detaily jsou zásadní, existuje mnoho dalších typických znamení, kterým se neapolská saka a jejich nositelé řídí. Ne za všech okolností, avšak velmi často. Italský styl oblékání je postaven na vyjádření individuality a jedinečnosti každého člověka. Italové z velké části dbají na estetiku, krásno a eleganci a čerpají tento svůj vztah k oblékání zřejmě až z renesance. V ulicích Neapole, zvláště v okolí ulic Via Toledo a Via Chiaia, můžete spatřit mnohá další typická znamení neapolského obleku a jeho součástí. Nepřehlédnete jistě, jak rozdílné jsou způsoby nošení téměř stejných oděvů. To díky kreativitě a radosti z oblékání, kterým muži z Neapole vynikají.

"Neapol je Neapol, je to umění být, rozumět a interpretovat jednotlivé hodiny dne." 

Beppe Modenese

Ve stejnosti každé jiné

Naprostá většina obleků nebo sak je v barvě navy, tedy tmavě modré. Neapol je námořní přístav a tato barva má zde se pevné místo. Obleková saka mají velmi často tři knoflíky vepředu a čtyři knoflíky na rukávech. Dvouřadých obleků jsem viděl relativně málo, zřejmě díky teplému počasí, které tomuto městu téměř celý rok vládne. Saka mají mnohdy nakládané zakulacené kapsy, které působí více ležérně a sportovně než rovné nebo šikmé kapsy s patkami. Rukávy jsou štíhlé a kratší, vždy jsou vidět manžety košile. Kalhoty jsou kolem boků volnější, nohavice jsou rovné a splývají. Spodní lem není zvlněný, jsou kratší, avšak ne vždy obnažují kotníky nebo ponožky. Boty mají všechny možné odstíny hnědé, od béžové až po hnědou s nádechem červeného vína, vždy jsou však tmavší než kalhoty. Košilový límec je měkký, vyšší a střižený individuálně podle obličeje, relativně často s rozhalenkou a šátkem nebo s kravatou. Muži nosí kravaty k obleku, saku a také k bundám. Kravaty jsou většinou potištěné a lehké nebo pletené z hedvábí.

Dokonale poznat a zkopírovat způsob, jakým se Italové oblékají, je nemožné. Není zcela přenositelný na muže jiné národnosti. Souvisí to také s jiným a mnohdy výjimečným vztahem k zemi, městu, oblékání a životu vůbec. Pochopit však můžete v zamyšlení nad citacemi a větami starších pánů, mistrů krejčích, kteří svůj život zasvětili oděvům, oblekům a tomuto městu.

Legendy na dosah

Velmi snadno naleznete cestu do ulice Via Chiaia, kde sídlí malá i větší krejčovství a kde možná u plechového stolku a šálku kávy potkáte mistra krejčího, kterým se mezi ostatními z branže říká O´mast - mistr krejčovských mistrů. Maurizio Marinella, Marchese Giancarlo de Goyzueta, Claudio Attolini a Claudio Attolini mladší, Gianni Cirillo, Pasquale a Michele Sabino, Antonio Panico, Pino Peluso, Antonio Persico, Gennaro Formosa, Lucio Migliarotti, Ugo Cilento, Ciro Zizzolfi, Antonio Leonelli a nebo někdo z rodiny Ciardi. Když jsem míjel krásně dekorovaný obchod a nad ním celý dům se zlatým nápisem Rubinacci, vzpomněl jsem si na vyzrálou formou komunikace současného majitele Mariana Rubinacciho, která se nám může zdát jako z jiného světa.

"Vždy jsme byli diskrétní, protože nemáme rádi, když je uvnitř saka jméno toho, kdo to vyráběl a název látky. Koho to, prosím vás, zajímá?"

Mariano Rubinacci

Už jste se dostali do fáze, ve které jste ochotni přísahat, že do Neapole musíte jet? Už prohlížíte obrázky mužů, kteří obývají ulice tohoto města? Ve stínu, který vládne nejen úchvatně "hnusno-krásné" čtvrti Quartieri Spagnoli, ale téměř všem ulicím města, bydlí lidé bez neapolských sak. Avšak ne bez stylu. Mají ten svůj, který nehledí na vysokou krejčovinu ani vybrané materiály. Jejich styl v oblékání je však vyjadřuje stejně přesně, jako to dělají ručně šité obleky z vlněné látky fresco, tak typické pro neapolská saka.

"Jsem hrdý na to, že mám už třetí generaci zákazníků: dědové, otcové a nyní jejich synové."

Antonio Panico

Detailní popis mnoha pánských oděvů, jejich anatomii a způsob, jak je nosit, najdete v mé knize Smart Casual. Je věnována pouze oblékání mužů. Prohlédnout zde >>