Lze vyznat lásku pouhému předmětu?
Sdělím vám jedno tajemství. Podepisuji se hodně podobně, jako můj táta. Náhoda, mohlo by vás napadnout. Geneticky dáno, případně často spatřeno, mohlo by napadnout jiné z vás. Přiznám se vám, že jsem jako malý kluk trénoval podpis mého tatínka, abych ho mohl případně zfalšovat do žákovské knížky. Kluci mají opravdu divokou představivost. Nikdy k tomu nedošlo, nebyl důvod, abych něco podobného udělal. Navíc by ve mně podobný čin vyvolal ještě větší strach z odhalení než strach z původního průšvihu.
Zdroj obrázku: inklode.com
Všechny naše činy mají, jak víte, své důsledky. Důsledkem tehdejšího mého snažení dokonale napodobit "cizí" podpis je, že mám dnes podpis velmi podobný tomu, jaký jsem tisíckráte trénoval. A vím nyní, že se podepisuji opravdu výrazně.
Váš podpis, prosím.
Věta, kterou jste zřejmě slyšeli už mnohokrát z úst různých lidí. Váš podpis je součástí vaší osobnosti podobně, jako vše, co říkáte, děláte a jak se ostatním prezentujete. Současně s tím, jakou grafickou podobu má, je také důležité, čím se podepisujete.
Nástroj, který držíte v rukou přímo ovlivňuje, jak bude vypadat příprava, průběh i výsledek vašeho podpisu. Podpis je ceremoniál, zanecháváte na papíře kus sebe sama.
Můj první Parker.
Jednoho dne, přibližně před 15 lety, jsem dostal od svého tehdejšího obchodního partnera inkoustové kuličkové pero Parker jako dárek. Už samo o sobě to, že držíte v rukou dokonale lesklou černou kovovou hmotu se stříbrnými detaily způsobuje, že váš podpis vypadá jinak než ty, které podepíšete plastovou reklamní propiskou za pět devadesát. Tímto "perem" jsem podepsal stovky obchodních smluv, popsal čtyři Moleskine diáře svými poznámkami z obchodních jednání, vyplnil desítky formulářů a podal jsem jej k podpisu několika stovkám svých zákazníků. Vnímal jsem u nich často, že si mého psacího nástroje všimli.
Potřebujete plnící pero.
Přišel den, kdy jsem měl poprvé napsat věnování a podepsat svoji knihu jako její autor. Vy, co máte podobný akt za sebou, víte, o čem mluvím. V ten den jsem se rozhodl. Potřebuji plnící pero. Moje volba byla jasná, bude to opět Parker. Už předtím jsem se dozvěděl něco z jeho historie. Fascinovalo mě, že v roce 1889, tedy pět let poté, co na trh uvedl své plnící pero Lewis E. Waterman, přišel relativně nemajetný učitel telegrafie George Safford Parker s patentem na "své" plnící pero. O pět let později patřila firma Parker Pen mezi nejvýznamnější hráče na trhu s psacími potřebami.
Píšete doslova historii.
Sir Arthur Conan Doyle prý žádným jiným perem nepsal. Parker tedy pomohl na svět i jednomu z nejslavnějších detektivů - Sherlocku Holmesovi. Giacomo Pucini zkomponoval s perem této značky svoji operu La Bohème. Pera Parker pomáhala udržovat spojení s rodinami vojáků na frontách první i druhé světové války. Stejnou značkou byla podepsána kapitulace Německa v květnu 1945. A jdeme dál. Konec tzv. Studené války byl předznamenán smlouvou o likvidaci raket středního a krátkého doletu, kterou v prosinci roku 1987 uzavřeli americký prezident Ronald Reagan a za stranu Sovětského svazu ji podepisoval Michail Gorbačov. Ano, tušíte správně. Parkerem 75 vyvedeném ve stříbře. První stránky všech svých knih, scénářů a divadelních her psal mimořádný autor Edgar Wallace právě Parkerem. Zbytek díla, podle výpovědi svědků, vždy diktoval na magnetofon.
Prsten, pero, mobil, peněženku, klíče, brýle.
To není výčet, to je pořadí důležitosti, které mi zazní v hlavě, kdykoli odcházím z domu přednášet firmám nebo na obchodní schůzky. Tehdy jsem pro svůj podpis a podpisy následující zvolil opět černé kovové tělo plnícího pera se stříbrnými doplňky. Jediné, co stříbrné není, je hrot. Je z bílého zlata, které způsobuje, že pero přímo letí nad papírem a připadá vám, že "jede na vlně" temně modrého inkoustu. Pero je natolik těžké, aby mi dobře sedělo v ruce a přizpůsobilo se dynamice mého podpisu. Jsem-li nucen podepsat se nějakým jiným nástrojem, mírně se zdráhám. Vím, že můj podpis nebude takový, jako dokáže můj Parker. Podpis je pro mě zážitek.
P.S. Toto není reklamní sdělení nebo PR článek
výrobce. Je to mé osobní a dobrovolné vyznání lásky k předmětu, jednomu z mých průvodců
každým krásným dnem.