Co má osel společného s oslovením?

Forma oslovení je předpokladem, že vám bude protějšek věnovat patřičnou pozornost. Hovořit k někomu bez oslovení způsobuje riziko, že vaše sdělení nezasáhne kýžený cíl. Pomyslným vrcholem je jméno a příjmení. Český jazyk, jako jeden z mála na světě, má pro tento úkon vlastní gramatickou formu. Nejen pro cizince velmi obtížná disciplína už tak obtíženého českého jazyka.

Začnu tedy tím nejdůležitějším. Uklidním vás. Osel nemá s oslovením společného nic. Pokud používáte něčí příjmení, byť by mělo být nezvyklé podobně, jako název tohoto lichokopytníka, je vaší povinností ho správně skloňovat, tedy změnit tvar z prvního do pátého pádu. 

Používejte pátý pád. Každopádně.

Před nedávnem jsme slavili sto let od vzniku Československa, avšak germanizmus v podobně oslovení prvním pádem je stále živý. Použití prvního pádu v oslovení "pane Bílek" nebo "pane Kotouč" je velmi nevhodné a stejně tak časté. Správně je "pane Bílku, pane Kotouči". I přesto, že se vám může zdát forma oslovení zvláštní, vězte, že pro nositele toho příjmení je obvyklá. U ženských jmen, kde je běžná koncovka -ová nebo -á, se pátý pád neprojevuje. "Paní Wernerová" i paní "Šebková" je správně. Stejně tak u mužských verzí ženského příjmení. Paní Werner nebo paní Šebek zůstávají i při zvolání jejich příjmení beze změny.

Kdo nabízí tykání a proč?

Vykání s příjmením, tedy "pane Suchánku", používejte jako první, tedy základní a formální stupeň oslovení. Druhým stupněm je vykání se jménem. Žena může zmírnit formálnost oslovení tím, že nabídne muži, aby jí říkal jejím jménem, obdobě smí totéž navrhnout starší mladšímu. "Prosím oslovujte mě mým jménem, jsem Miroslav." Jméno nikdy nedeformujte na Mirka, Miru ani na Mirečka, pokud o to nepožádá. Přechod na vykání se jménem se často plete s návrhem na tykání. 

Tykání je oboustranná dohoda a navrhuje ji opět vždy ten společensky významnější. Je velmi nevhodné, aby muž navrhl tykání ženě nebo totéž učinil mladší tomu staršímu. Nechcete-li si s někým tykat, smíte to odmítnout. "Omlouvám se, ale úcta k vám mi nedovoluje váš návrh přijmout, zůstaňme, prosím, u vykání." Těžké, uznávám, ale lepší než přijmout to, co nechcete. Častým, avšak velmi nevhodným oslovením ve školách a také mezi dětmi navzájem je tykání s příjmením. "Ryšánku, pojď k tabuli" nebo "Kolářová, přiznej se" je výrazem nedostatku respektu. Mach a Šebestová toto oslovení mezi dětmi plně legalizovali.

Pozor na mladíky a slečny

Každá žena, která pracuje nebo její věk odhadujete na více jak 19 let, je paní. Neoslovujte mladé ženy slovem "slečno". Studentky vysokých škol, servírky, průvodčí, stevardky nebo prodavačky oslovujte tedy "paní". Slečna již není vyjádřením partnerského svazku, ale věku. U mužů také nepoužíváme formu "mladíku" nebo "hochu". Nepoužívejte ani oslovení "mladý pane" nebo "mladá paní", můžete se dostat do rizika, že vedle opodál stojící dámu oslovíte jinak.

Oslovení titulem pomalu mizí

Pokud se setkáváte s nositelem jakéhokoli titulu a má jej uvedený na své vizitce nebo na štítku vedle dveří do jeho kanceláře, je stále ještě vaší povinností jeho titul používat. Opět v pátém pádě, tedy "paní inženýrko, pane magistře, paní profesorko". Mladší vysokoškoláci si titul už z velké části neuvádějí ani na vizitkách ani na dveřích. Nepožadují tedy oslovení titulem. Oslovujte je příjmením. Všem lékařům, mladým i starším říkejte "pane doktore, paní doktorko". Neoslovujte titulem, který je uveden za jménem. Například Ph.D. není doktorský titul ve smyslu oslovení. 

"Pane řediteli, tady pan tajemník by rád..."

Za nevhodné a archaické považuji také oslovení funkcí. "Paní ředitelko, pane prokuristo" jsou formy z poloviny minulého století, které je pryč. Každá ředitelka a každý prokurista má své příjmení nebo titul. Výjimkou jsou oficiální jednání zastupitelstva, politických stran nebo funkce ve vysoké státní správě. Jako sporné až nevhodné se mi jeví také oslovení "mistře". Zvláště citlivé na tón sdělení je oslovení "madam". Je-li vysloveno s úctou, je krásné. Je-li váš tón ironický nebo pohrdavý, je toto oslovení nevhodné. Zastaralé je také použití formy "pane řidiči" nebo "pane vrchní", plně dostačuje oslovení "pane". "Pane, připravíte mi, prosím, účet? Zaplatím vše dohromady, v hotovosti".

Oslovení je a bude vždy součástí vaší komunikace. Samostatnou kapitolou je oslovení v korespondenci, tedy ve vašich e-mailech. Také tam jsou jistá doporučení, která je radno respektovat. 

Vzpomínáte si na něco veselého ve spojení s oslovením? Prostor pro váš komentář je tady dole pod článkem připraven.