Etiketa Vánoc I. díl: Odpoledne a před večeří

Svátky Vánoc jsou příležitostí, jak dát sami sobě a vašim blízkým najevo výjimečnost těchto dnů. Štědrý večer, který má většina lidí spojený právě s onou štědrostí, je důvodem, abyste ani vy nešetřili na pozornosti, kterou sobě, ostatním v rodině i zvířatům kolem věnujete. 

Někteří z vás se oblečou do sportovních oděvů a vyrazí na běžky, druzí se vydají vstříc vrcholku hory, aby se v bodě obratu posilnili a odměnili horkým čajem a sendvičem. Jiní z vás, elegantně odění do kožichů, projdou méně známou částí "vašeho" města, aby objevili něco nového. Část z vás se vydá na tradiční vánoční procházku na trhy na náměstí. Poslechnete koledy, zajdete do kostela mimo sváteční mši a zapijete to vše svařeným vínem. Právě čas, který věnujete sami sobě a druhým, je tím darem nejcennějším. 

Vzpomínky a příběhy, které možná díky času dostanou mírně jinou podobu faktů, si zachovají vzpomínku na pocit, jenž nezmizí.

Odpoledne, v čase příprav večeře, veškeré sportovní oděvy odložte, pokud zrovna nejste někde ve stanu zpola zakopaném ve sněhu nebo na lyžařském svahu. Štědrý večer patří mezi ty nejslavnostnější chvíle v průběhu rodinného života a řadí se právem mezi večery, které byste měli prožít formálněji než večery jiné. 

Věnujte se sami sobě

Osprchujte se a oblečte se krásně. Totéž dopřejte vašim dětem. Omyjte se, možná více symbolicky než z důvodu ušpinění, ženy ať si dopřejí krásné šaty, klidně si obujte i hezké boty, upravte si vlasy do slavnostního účesu. Na dobu přípravy večeře si oblečte přes šaty zástěru. 

Pro pány je část pozdního odpoledne vyhrazena na holení a úpravu vousů a vlasů, nemají-li náskok od rána. Bílou košili doplňte vázacím motýlkem, oblečte skvělé kalhoty s puky a hezké boty, třeba mokasíny. Nezapomeňte si připravit sako, které si oblečete, až sundáte zástěru. 

Ukažte vašim dětem výjimečnost dne a podporujte, aby se naučily vnímat rozdíly mezi dnem běžným a dnem výjimečným i v případě oděvu.

Chlapcům dopřejte bílé košile, zvláště v době, kdy se chtějí tatínkům podobat. Dívkám vyžehlete ty nejkrásnější šaty, aby vám mohly ukázat, jak jsou krásné a jak se jim točí sukně.

Společně prostřete stůl. Noste talíře, příbory, misky, poskládejte na každé místo plátěný ubrousek, založte sklenice na vodu i víno. Pro všechny stejně. Zapalte svíčky na svícnech, ztlumte světla, vypněte veškerou techniku, případně nechte hrát klidnou hudbu. 

Místo pro tajemného cizince

Z dětství jsem si do svých domovů odnesl tradici prostírání ještě jednoho místa navíc, pro hosta. Nám dětem říkali, že kdyby náhodou někdo přišel, nějaký "pocestný", tak aby měl místo a my mu mohli dát najíst a napít. Byla také připravena jedna porce navíc, právě pro tohoto imaginárního příchozího, náhlého přibyvšího. 

To bylo pro mě velmi dobrodružné a vzpomínám si, že jsem čas od času vyhlížel z okna, zda někdo nejde, aby celý tento záměr, poskytnutí něčeho navíc někomu cizímu, nepřijde vniveč. 

Až mnohem později, kdy jsem kolem sebe neměl na Štědrý večer ty, kteří mi byli v dětství nejbližší, maminku, tatínka, babičky a dědečky, jsem je v mysli ke stolu posadil. Myslel jsem na ně a viděl je na místě pro hosta sedět, jako by tam byli s námi. A byli. 

Chválili jídlo, uznale pokyvovali hlavou, jak báječný je salát a jak jemná je ryba...