Nová pravidla mobilní etikety: Sci-fi nebo "tutovka"? 1/2

Mobilní etiketa urazila dlouhou cestu a je na čase podívat se na nová pravidla. Před sto lety měli šťastní majitelé domů, kteří vlastnili telefon, pro přístroj čestné místo v předsíni nebo v pracovně. Každý nadskočil, když uslyšel jeho neústupné a neodbytné zvonění. Když telefon zvedli, zřetelně vyslovili své telefonní číslo (aby nedošlo k záměně s ústřednou) nebo s vojenskou přesností vyslovili své jméno a "Haló".

Nezvedání telefonu bylo považováno za hluboce výstřední a každý se naučil na jeho důrazné volání reagovat.

Jak moc se svět změnil. Po kapsách nosíme telefony, které mají výkony hodné superpočítačů a slouží mnohem častěji jako sofistikované fotoaparáty. Stále více si lidé odvykají dělat s telefonem to, co bylo kdysi považováno za jejich primární funkci. Telefonovat.

Odpovídání na telefonní hovory je už dnes a (v budoucnu bude) zcela věcí volby. Mnoha lidmi je přijetí hovoru považováno za něco, co je za hranicí únosnosti. Komunikace probíhá prostřednictvím zpráv, sociálních sítí, e-mailů nebo hlasových zpráv. Zdá se, že mnozí lidé jsou spokojenější, když používají nepřímé formy komunikace. 

Stojíme však před společenskou hádankou: Jestliže všichni nosí komunikační prostředky v kapse, proč jsou tak nepolapitelní a nedostupní? Předpovídat, jak bude, je jisté riziko. Beru jej však s odpovědností na svá bedra. Zde je desatero přikázání (budoucí) mobilní etikety:

1. Přivykněte, že před telefonátem dostanete zprávu

V té se odesílatel ptá, zda může zavolat. Jde o jakousi novou normu. Táže se, jestli můžete jeho volání bezprostředně přijmout, nebo je nutné domluvit si čas hovoru.

Tato "předmluva" se může zdát těžkopádná tradičním telefonním závislákům (jako já), kteří nemají nic raději než spontánní zvednutí telefonu. Je však stále častěji považována za méně stresující způsob navázání kontaktu. Minimalizuje vtíravost a umožňuje lidem řídit svůj vlastní čas. 

Stále si můžete být jisti, že neohlášené společenské hovory budou s radostí přijaty, pokud voláte někomu ze starší generace. Tam totiž přetrvávají zbytky "staré poslušnosti" vůči telefonnímu klariónu.

Mnoho lidí (i přes již cenově dostupné neomezené volání) jen provolává. Nechá jednou zazvonit s myšlenkou, že jde o jednoduchý a pohodlný způsob, aby se na displeji příjemce objevilo oznámení o "zmeškaném hovoru". To může vyvolat radost i hněv. Doporučuji to už nedělat. Napsat textovou zprávu a požádat o zavolání je zdvořilejší.

Obchodní hovory jsou zcela jiná záležitost. Je pravděpodobné, že na ně bude odpovídáno s mnohem větší ochotou. Také zde jsou však mnohé výjimky a existují lidé, kterým se jednoduše nedovoláte. Neodpoví na zprávu a nezavolají zpět. To je a bude nezdvořilé i v budoucnu a ze společenského hlediska jde spíše o neotesanost.

2. Nevolejte několikrát po sobě

Nezanechávejte za sebou stopu v podobě řady oznámení o zmeškaných hovorech. To může příjemci zvýšit krevní tlak. Pokud se nejedná o skutečně naléhavou situaci (v takovém případě by bylo rozumné poslat textovou zprávu), jedná se o neopodstatněný zásah, který příjemce pravděpodobně odradí od přátelské komunikace s vámi.

3. Pokud hovor nepřijmete, pošlete krátkou zprávu

Není třeba posílat ty strohé, neupravené, nešikovně nastavené výrobcem zařízení. Upravte je nebo raději napište vlastní. Holým nesmyslem je poslat zprávu: "Mohu zavolat později?" Zde nemáte volbu. Je to vaše povinnost. Zavolat zpět na zmeškaný hovor je více než jen zdvořilost. Je to něco jako odpovědět na pozdrav…

4. Posílat hlasové zprávy je (bude) věcí osobního vkusu

Leckdy mají své kouzlo, někdy jsou zcela nemístné. Mnozí uživatelé telefonů považují hlasové zprávy a vzkazy za obtížné, zvláště, když jsou dlouhé. Všeobecně v současnosti preferujeme instantní řešení úsporných sdělení. Naopak rozvláčné hlasové zprávy, které jsou často jen napůl slyšitelné a mnohdy nesouvislé, mohou způsobit velkou frustraci a chuť  to zastavit.

Zaujati? Druhou část tohoto článku si přečtěte zde >>

Zdroj obrázku: cbc.ca