sk-Recenze: Moje kalhoty šité na zakázku 2/2

04.08.2021

Uběhl jeden týden od první zkoušky. Je na čase udělat krok druhý a dostat možnost ovlivnit to, jak budou kalhoty opravdu vypadat zvenčí. Konstrukci moc neovlivníte, na druhé zkoušce půjde o to, co a jak si vyberete, nebo co vybere návrhářka a krejčí za vás. Od té první zkoušky, popsané zde v tomto článku >>, se výrazně odlišuje. Teď jsem oblékal už opravdové kalhoty, které mají kapsy, podšívku a pasový límec. 

Celý text můžete dočíst níže pod obrázkem nebo poslechnout jako podcast.

Podšívka z hedvábí, kapsy z jemné bavlny lemované hedvábnou paspulí. Do pravé kapsy dovnitř jsem si objednal malou kapsu na mince, aby nepadaly hluboko.

"Prosím o posunutí kapsy tak, aby se do ní mince snadno dávaly. A také vyjímaly," žádám o opravu a jsem ujištěn, že je to maličkost.

"Tu délku už vidím, na další setkání ji uděláme na hotovo, risknu to," ujišťuje krejčí majitelku salonu o jeho připravenosti nést odpovědnost za svoji práci. Jasným ano si obhajuje, že si je svým prohlášením zcela jistý a není důvod o něm pochybovat. Já mlčím. S radostí mlčím.

Bederní kvadrant. To je ono.

V přední části kalhot se doslova skví na každé straně dva záhyby a umožňují mi zažít dosud neprožité. Významně se podobají kalhotám, které jsem si vysnil. Držel jsem si je jednou rukou tak, aby mi nespadly a obouval si za pomocí dřevěné lžíce boty. Jedině s botami totiž kalhoty vyniknou a jedině s botami je reálně možné doladit jejich konečnou délku. Uznávám, je to proces plný detailní práce, avšak výsledek...

"Nyní mám pro vás pár úkolů", dozvěděl jsem se od Dity Krupicové vzápětí poté, co jsem si kalhoty na druhé zkoušce vysvlékl. 

"Vyberte si knoflíky a také sponky na stahovačky." 

Poté, co vybírám, a úkol plním, jsem mlčením a s mírným úsměvem obou ujištěn, že můj výběr je správný.

Loučím se pevným stiskem ruky s krejčím a o trochu jemnějším stiskem s Ditou. "Dáme vám co nejdříve vědět, až budou kalhoty připraveny na předání. Myslím, že to do dvou týdnů budeme mít hotovo. Je léto, tak ať je využijete."

Léto je v plném proudu

Je druhá polovina měsíce července a já mám namířeno na dohodnutou schůzku do krejčovského ateliéru Ditafil za účelem předání hotové zakázky. Nebudu vám na tomto místě tajit, že se těším. Podobně, jako když si jdete vyzvednout cokoli, na co trošku čekáte a máte se možnost těšit. Máte vlastně čas se těšit. Právě ono čekání zvyšuje hodnotu výrobku. Cokoli, co můžete mít hned, tuto hodnotu postrádá. S oděvem na zakázku je to jako se vztahem k lidem.

Lije jako z konve. 

Vystupuji ze stanice metra a jsem zasažen nepříjemným faktem. Není to onen déšť, jak by se mohlo zdát. Nepříjemné je, že nemám deštník a můj panamák ani můj oblek prudký déšť nemají v oblibě. Přeběhnu nebo počkám? Mám čas. Navíc nevypadám dobře, když běžím, v jedné ruce klobouk s mojí taškou a v druhé kožený weekender na přepravu kalhot. Čekám pár minut a v jedné z přestávek prudšího deště svižným krokem, který cáká na kalhoty vodu, mířím k cíli.

"Vím, že jsem o trošku dříve, budu však rád, pokud budu moci třeba ve foyer ateliéru počkat," omlouvám svůj dřívější příchod do mikrofonu u zvonku. Porušuji záměrně dobré mravy, abych se vyhnul promočení oděvu. Dřívější příchod není ta nejlepší volba, nerad to přiznávám, ale je to tak.

Zkrátím to, když dovolíte. 

Necelých deset minut po přívětivém přijetí v ateliéru je mám na sobě. A nemohu se na ně vynadívat. A oni na mě. Dita i Martin, který u předání nesmí chybět, mi s viditelnou nedočkavostí tahají mlčky slova mých dojmů z úst. Jen jejich zdrženlivost a decentní přístup způsobují, že mám možnost užívat si nových kalhot sám bez jakýchkoli dotazů, komentářů a vysvětlování.

"Jsou naprosto výjimečné, ještě jsem neměl nic podobného na sobě." 

"Jsou jako vánek, jako pírko, sedí skvěle, a přitom je necítím na těle." Koutkem oka jsem zahlédl, že Dita radostí objala mistra krejčího kolem krku. Na chvíli se decentní, přátelské a profesionální chování ztratilo v emoci. Těšili se na moji reakci. Mají oba radost, že kalhoty vypadají tak, jak vypadají. Jsem "donucen" chodit tam a zase zpět. Sledují každý z mých kroků, co dělá látka při tom pohybu, co dělají nohavice při takovém kroku a jak se tváří ona načechraná přední část. Jsem nadšen.

Nyní, kdy sedím a píšu tento článek, nemám na sobě kalhoty, o kterých je tady řeč. Sezení v nich je pohodlné, avšak nejlépe se v nich chodí. Doslova se v nich nosím. Nosím se v nich rád, tam, kde vynikne jejich tvar, když jdu z bodu A do B, na schůzku nebo když přednáším.